Naposled online: Jasper White (1 min), marko250 (1 min), Skrat (3 min), Kostěj (4 min), Franta2776 (9 min), jahodovák (12 min),
Jako každý rok pořádají místní členové a nadšenci solární techniky sraz v Chudčicích. Tento rok byl vybrán datum na 31.5.2025. Akce se koná jako vždy v Autokempu Oáza, Chudčice u Brněnské přehrady, mezi městečky Kuřim a Veverská Bítýška.
Baterie
Ten odkaz na tu bednu jsem dával já.Jinak prodejce neznám.Na Diysolarforum toho má víc. V tuto roční dobu třeba mĕ by váháním utíkalo 6000kč/mĕsičnĕ na ùspoŕe el.Je tam potřeba fyzicky zajet a podĕlit se o zkušenosti.
Baterie
17s2p zvládne třeba každá JK s podporou pro 20 nebo 24 článků, takže třeba JK-B2A20S20P. První číslo v tom kódu je balanční proud, druhé počet článků v sérii a třetí max. proud, na který je dimenzovaná, v desítkách ampér. A ono je to vlastně asi jedno, jestli řídí třeba 17s 315Ah nebo 17s2p 150Ah, ty plochy elektrod a množství elektrolytu budou celkově podobné a následná šance na vnitřní zkrat pak asi taky. Při 2p zapojení můžeš dávat články vedle sebe tak, že vyhodnotíš ty nejsilnější a nejslabší, ty dáš vždycky paralelně k sobě a potřeba balancování celého packu pak může být menší, na druhou stranu je to potřeba zohlednit i v namáhání celého packu proudem, protože tím silnějším článkem může téct třeba o 10 % větší proud než tím slabším, taky když se třeba povolí nějaký šroub, tak můžou vznikat asymetrie atd. Ale zase pokud se časem parametry jednotlivých článků změní, můžeš to pak třeba příležitostně přeskládat. V době, kdy nejlepší poměr cena/výkon měly 120 Ah články, 2p pack smysl celkem dával (a jeden takový mám), při dnešních cenách 280Ah a 315Ah článků už ale ne. Do té bedny z odkazu asi sedmnáctý článek nebude fyzicky kam dát.
Výměna elektroměru za 4Q
Není to pravda. Asi jsi nikd yžádnej zesilovač nepostavil. ten brum si nachatáš i uvnitř zesilovače, na smyčce tvořené 30cm stíněnejch kabelů kterejma neteče žádnej DC ani AC proud. Takže čistá indukce. A o ohmickým odporu 10cm 4mm2 vodiče asi nebudeme vůbec diskutovat. Brum je v tomhle případě v řádu mV. Je to jednoduchý: jeden streo vstupní konektor, od něj dva stíněný kabely, stínění zapojený na konektoru, každej končí na desce jednoho koncovýho stupně, stínění připojený na gnd. A ten je zároveň spojenej se společným bodem kondenzátorů zdroje fakt silným krátkým drátem, každej kanál zvlášť. A bude tam víc brumu než hudby v tichejch pasážích. Stačí tu smyčku rozpojit, tj odpojit u jednoho kanálu stínění, a je to vyřešený. To je podle tebe úbytek na odporu? to je způsobený AC proudem vodičem? Je to indukce do uzavřené smyčky. Brum se mění podle plochy a polohy smyčky, ale praktické odstranění pouze rozpojením smyčky, tj odpojením stínění u jednoho kanálu. Poslední poznámka k tématu: Blbec si nepřizná, že je blbec, naopak si připadá nejchytřejší. A klidně si to mysli o mě, že jsem se sám takhle odkopal :)
Výměna elektroměru za 4Q
Ne. Já tvrdím, že indukční smyčka a zemní smyčka není totéž. A že zrovna v tom audiu opravdu problémy na starých 2-drátových rozvodech způsobovala zemní smyčka. Dá se snadno namalovat náhradní zapojení. Vedení, které definuje zemní potenciál, se nahradí odporem, přes který teče 50Hz napájecí proud. Takže na tom odporu to vyvolává v rytmu těch 50Hz pulzující napětí (dané úbytkem na odporu toho drátu), které se střídavě přičítá a odečítá od teorericky stabilní referenční GND. A tím způsobuje právě ten brum. Tedy je to dodatečný signál, který se superponuje na žádoucí signál. Dal by se udělat pokus - to vedení zatížit dodatečným proudem. Např. k danému zesilovači na konec napájecího přívodu připojit nějaký výkonový odpor (třeba elektrický vařič nebo rychlovarnou konvici). Brum se zvýší, i když se rozměr smyčky nijak nezmění. Takže to není tím, že by to smyčka chytala nějakou indukcí. Pokud ten vařič připojíš jiným vedením, aby nezatěžoval ten přívod k zesilovači ale jinak byly podmínky stejné, tak se brum nezvýší. Pokud ale tu referenční GND vytvořím jinak (tedy v praxi drátem PE, přes který neteče žádný proud), tak toto rušivé zvlnění na referenční GND eliminuju. Že obecně každá smyčka dokáže chytat nějaké rušení je druhá věc, která ale nemá se zemní smyčkou nic společného.
Vodárna, frekvenční měnič a ?
Jinak o víkendu jsem spustil měnič v režimu "trvale zapnutý" ale při zastavení motoru rozpojením smyčky ovládané tlakovým spínačem okamžitě shazuje proudový chránič. Zatím jsem to nechal takto a jen přepojil přívod před chránič ... Gupa má pravdu. To, jak jsi to zapojil, je velký špatný. Měnič nechej připojený k síti trvale a tím signálem od tlakového spínače ovládej ten měnič. Tj. ne tvrdé vypnuí elektriky, ale zapojit to jako signálový vstup do toho měniče, aby vypnul pohon. Jinak malé měniče, do nějakých 4kW, většinou celkem bez problémů jedou i za chráničem 30mA. Samozřejmě záleží i na výrobci. Každý měnič má na vstupu filtry, které jsou zapojené proti PE, a přes které prosakuje nějaký malý proud. U malých měničů je natolik malý, že to běžné fíčko neshodí. U velkých měničů, třeba 10kW a víc, už to občas při zapnutí měniče do sítě to fíčko shodí. Ale zase jak který měnič.
Výměna elektroměru za 4Q
Ty si snad děláš srandu. Ty popisuješ indukční smyčku. Resp. indukční rušení to obecné smyčky. Ale nazýváš to zemní smyčkou, což je terminus technikus pro něco úplně jiného. Tak když už nevěříš mi, tak snad věř aspoň té Wikipédii (a stovkám dalších zdrojů, kde to určitě taky najdeš). ... mají mezi sebou odlišný potenciál. K tomu obvykle dochází, když ve spojení mezi dvěma zemnícími body protéká dostatečný proud, který způsobí pokles napětí ...
Vodárna, frekvenční měnič a ?
pro gupa: mám to na chalupě kde není až takový provoz a hlavně je tam 60l vyrovnávací nádoba čili spínání není tak časté. V čem by vadilo 1p odpínání ? Já to teda všude zatím mám pro FVE 2p neb jsem na začátku nevěděl zda můžu N spojit s PE. Jinak o víkendu jsem spustil měnič v režimu "trvale zapnutý" ale při zastavení motoru rozpojením smyčky ovládané tlakovým spínačem okamžitě shazuje proudový chránič. Zatím jsem to nechal takto a jen přepojil přívod před chránič, ale plánuju nakonec se vrátit k variantě studeného startu protože tipuju, že v tomto zapojení chránič padat nebude. Psal jsem výrobci jestli lze provozovat za chrániči a kdyžtak jakým ale zatím překvapivě žádná odezva :-( Nemáte někdo zkušenost s frekvenčními měniči za chrániči? Tlakový spínač by měl ovládat FM, tz. mělo by to sepnutí a odepnutí tl. spínače přivedeno do ovládací svorkovnice měniče kterou má měnič vlastní, a to spínání a vypínání by mělo být nastaveno tak, že po sepnutí proběhne nějaký tvar spouštěcí rampy nebo frekvence stoupající po rampě v nějakém nastaveném čase a po vypnutí zase obráceně. Jinak bych to ani neřešil odepínat jen fázi je o život měniče. Musí se někam vybít kondenzátory a to kam je do odporů, pokud se vybije kamkoli jinam je buď asi to vybavení chrániče nebo se vybije a projevem jsou rány a obláčky polovodiče. O jaký měnič přesně jde, nejlépe obrázek štítku.
Pasivní balancer 21.5A do 3.9V
Asi bych si je vzal pro strýčka příhodu . Dojel bych si pro ně k tobě .
FW JK BMS JK-PB2A16S20P
Tak BMS se ujal TomHC
|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jízdní řád
| Date | Sun time | astronomical twilight begin [ ? ] | nautical twilight begin [ ? ] | civil twilight begin [ ? ] | sunrise | transit | sunset | civil twilight end [ ? ] | nautical twilight end [ ? ] | astronomical twilight end [ ? ] |
| 30.4 | 14 hrs, 34 min | 03:16:06 | 04:09:09 | 04:54:24 | 05:30:00 | 12:47:12 | 20:04:24 | 20:40:00 | 21:25:14 | 22:18:18 |
| 1.5 | 14 hrs, 37 min | 03:13:12 | 04:06:56 | 04:52:30 | 05:28:16 | 12:47:05 | 20:05:53 | 20:41:39 | 21:27:13 | 22:20:57 |
| [DST] | + 3 min, 13 sec | - 2 min, 54 sec | - 2 min, 13 sec | - 1 min, 54 sec | - 1 min, 44 sec | - 7 sec | + 1 min, 29 sec | + 1 min, 39 sec | + 1 min, 59 sec | + 2 min, 39 sec |
| 2.5 | 14 hrs, 40 min | 03:10:17 | 04:04:43 | 04:50:37 | 05:26:34 | 12:46:58 | 20:07:22 | 20:43:18 | 21:29:12 | 22:23:38 |
| [DST] | + 3 min, 11 sec | - 2 min, 55 sec | - 2 min, 13 sec | - 1 min, 53 sec | - 1 min, 42 sec | - 7 sec | + 1 min, 29 sec | + 1 min, 39 sec | + 1 min, 59 sec | + 2 min, 41 sec |
| 1.6 | 15 hrs, 57 min | 01:33:27 | 03:10:09 | 04:07:53 | 04:49:19 | 12:47:49 | 20:46:20 | 21:27:46 | 22:25:30 | 00:02:12 |
| [DST] | + 1 hrs, 16 min | + 22 hrs, 23 min | - 54 min, 34 sec | - 42 min, 44 sec | - 37 min, 15 sec | + 51 sec | + 38 min, 58 sec | + 44 min, 28 sec | + 56 min, 18 sec | + 1 hrs, 38 min |
| 1.7 | 16 hrs, 9 min | - | 03:05:31 | 04:06:22 | 04:49:01 | 12:53:52 | 20:58:43 | 21:41:22 | 22:42:12 | - |
| [DST] | + 12 min, 41 sec | - | - 4 min, 38 sec | - 1 min, 31 sec | - 18 sec | + 6 min, 3 sec | + 12 min, 23 sec | + 13 min, 36 sec | + 16 min, 42 sec | - |
| 1.8 | 15 hrs, 8 min | 02:53:31 | 03:55:34 | 04:44:43 | 05:22:19 | 12:56:20 | 20:30:21 | 21:07:56 | 21:57:06 | 22:59:09 |
| [DST] | - 1 hrs, 1 min | - 22 hrs, 39 min | + 50 min, 3 sec | + 38 min, 21 sec | + 33 min, 18 sec | + 2 min, 28 sec | - 28 min, 22 sec | - 33 min, 26 sec | - 45 min, 6 sec | - 1 hrs, 3 min |
| 1.9 | 13 hrs, 27 min | 04:09:33 | 04:53:10 | 05:33:22 | 06:06:19 | 12:49:59 | 19:33:39 | 20:06:36 | 20:46:48 | 21:30:25 |
| [DST] | - 1 hrs, 40 min | + 1 hrs, 16 min | + 57 min, 36 sec | + 48 min, 39 sec | + 44 min, 0 sec | - 6 min, 21 sec | - 56 min, 42 sec | - 1 hrs, 1 min | - 1 hrs, 10 min | - 1 hrs, 28 min |
| 1.10 | 11 hrs, 39 min | 05:03:32 | 05:41:12 | 06:18:07 | 06:49:40 | 12:39:38 | 18:29:36 | 19:01:09 | 19:38:04 | 20:15:44 |
| [DST] | - 1 hrs, 47 min | + 53 min, 59 sec | + 48 min, 2 sec | + 44 min, 45 sec | + 43 min, 21 sec | - 10 min, 21 sec | - 1 hrs, 4 min | - 1 hrs, 5 min | - 1 hrs, 8 min | - 1 hrs, 14 min |
| Technická podpora |  |
Dodavatelé | ||||
|
|
